Onemocnění činčilek

Činčila je velmi odolné zvířátko. Pokud má zajištěny základní podmínky pro život v zajetí, je velmi nepravděpodobné, že onemocní. Základní podmínky jsou: kvalitní strava, voda, pohyb, čisté, suché, větratelné prostředí, šetrné zacházení, přiměřenou péči a další...

Základní údaje o zdravé činčile:
Tělesná teplota: 36-38^oC
Tep: 100-150/min
Frekvence dechu:40-80/min
Hmotnost u samic: 400-800g
Hmotnost u samců: 400-500g
 

   Tak jako každé zvířátko, tak i činčila vyžaduje vaši každodenní pozornost. Tím, že zvířátko denně sledujeme, se naučíme rozpoznávat anomálie v chování a stavu zvířete. Pokud nějaké ty anomálie v chování či stavu zvířete rozpoznáme, tak je potřeba okamžitého zásahu. Jako je naše pomoc při banální nemoci nebo u těžších nemocí vyhledání veterinárního lékaře.
Základní ukazatelé nemoci jsou:
1)    Markatní úbytek/přebytek váhy (úbytek -> průjem-> dehydratace, přebytek -> zácpa)
2)    Velikost a tvar bobečků
3)    Tělesná teplota
4)    Mokrý a špinavý čumáček
5)    Nezdravě vypadající srst – mastná, nelesklá, zmačkaná
6)    Nezdravě vypadající stavba těla nebo pohyb – křečovitě držené packy nebo kulhání
7)    Změna chování (apatie)
8)    Změna stravovacích návyků (nejí, nebo jí málo, skoro nepije a nebo pije málo oproti normálu)
   Jako první ukazatel je váha. Činčilu byste měli vážit alespoň 1x za 2-4 týdny. Jestliže její váha klesne či z ničeho nic stoupne (cca 80-100g), může to signalizovat problém. Pokud se k váze přidají ještě někteří další ukazatelé nemoci, tak je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. (U samice, která žije se samcem a vše je normální (další ukazatelé se neobjevují) a přibírá kolem 50-150g za 2 týdny, je docela pravděpodobné, že je březí.)
   Jako druhý ukazatel jsou bobečky. Klasický bobeček činčily je černý nebo hnědý. Tvarem se podobá zrnku rýže. za čerstvého stavu je měkký, bez zápachu a je velmi početný. Někdy se stává, že činčilka má bobečky menší, ale o to více jich má vyprodukovaných.
   Jako třetí ukazatel je tělesná teplota. Měříme ji jako u všech zvířat. Špičku teploměru namažeme vazelínou a zasuneme teploměr do konečníku činčily. Normální teplota je kolem 36-38^oC. Pokud se teplota pohybuje kolem 39^oC nebo kolem 34,5^oC, tak okamžitě vyhledáme veterinární pomoc, tyto teploty jsou pro tak malé zvířátko, jako je činčila velmi vážné.
U všech nemocí platí karanténa. Nemocné zvíře ubytujeme úplně nejlépe do jiné místnosti, kvůli případnému šíření nemoci. Zvíře vracíme do skupiny tehdy, kdy je 100% zdravé.

NEJČASTĚJŠÍ NEMOCI činčilek:
Průjem, Zácpa, Plísně, Přerostlé zuby, Poškození jater – kozí záda

a)    Průjem
projevuje se řídkou, kašovitou až vodnatou stolicí, klidně se v ní může objevit i krev. Průjem obvykle nepříjemně zapáchá.
Příčiny: Překrmování zeleným krmením, zaplísněné nebo nedosušené seno, špatně skladované krmivo (špatně uzavřené krmivo - zvětrá), špatná volba krmiva nebo také časté rychlé přechody na jinou stravu. Průjem se může objevit také při léčbě zvířete antibiotiky. Bohužel průjem může být i původu bakteriálního či parazitického. Nebo také intoxikačního – může jít o otravu čistícími prostředky, insekticidy, hnojivy a pokojovými rostlinami.
Léčba: Začínáme s „nenásilnou léčbou“. Činčile naordinujeme dostatek pohybu – pohybem se jí rychleji upraví zažívání. Z denní dávky potravy trochu usypte a vytvořte směs z granulí, sušeného heřmánku a ovesných vloček. Můžete přidat i borůvky – 3-4 ks. Ale co určitě činčile nedáváme po bodu nemoci jsou pamlsky! Zde by mohli spíše ublížit než pomoct. Seno činčile nebereme, naopak přidáváme. Vodu měníme alespoň 2x za den (je potřeba, aby ji činčila měla stále čerstvou. Dále můžeme činčilce uvařit heřmánkový čaj. (Do hrníčku uděláme čaj, necháme ho 10 min louhovat, pak sáček přendáme do jiného hrnečku, opět zalejeme a necháme ho 2 minuty louhovat, čaj bude pro činčilu tak akorát – ani silný, a ani slabý. Po vychladnutí ho nalijeme do napáječky.) Pokud se zdravotní stav činčilce nelepší, je potřeba jí pomoct „člověčím“ lékem. Smectou. Do hrníčku podle návodu rozmícháme 1 pytlík (jako u dítěte). Do injekční stříkačky natáhneme 2 ml. Chytneme činčilku do náruče a do tlamičky jí pomalu stříkačkou stříkáme Smectu. Pozor na udušení! Pokud se na toto podání necítíte, rozmíchejte obsah pytlíčku do napáječky.) Pokud ani po dvoudenním podávání Smecty průjem neustupuje, je dobré okamžitě vyhledat VETERINÁRNÍ POMOC.
Necháme vyšetřit trus a udělat krevní testy, může se jednat o hepatitidu – zánět jater. Pokud testy vyjdou negativně, tak veterinární lékař určí činčile léky, které bude užívat. Po dokončení léčby je dobré nechat činčilu znovu vyšetřit.
Prevence: Vyvážená a pravidelná strava, čerstvá voda, kvalitní seno, omezit množství pamlsků, dostatek pohybu, a čisté a suché prostředí.
Koprologii – vyšetření bobečků provádět alespoň jednou za rok.

b)   Zácpa
projevuje se zmenšováním bobečků. Bobečky postupně ztrácejí svůj oválný tvar, jsou delší a mírně prohnuté. Výjimečně mohou být pokryty i kapkami krve. Zároveň se objevují apatie, nechutenství a netečnost.
Příčiny: Nevyvážená denní strava (většinou jsou na vinně směsky) překrmování, dehydratace, nedostatek pohybu, odstav mláďat (u samice), náhlá změna v organismu, nadváha a u březích samic mohou být na vinně velké plody.
Ovšem může také znamenat přerůstání zubů a onemocnění jater.
Léčba: Činčilce dopřejeme dostatek pohybu, více zeleného krmení (pampeliška, čerstvé jablíčko, čínské zelí). Do napáječky můžeme dát buď Karlovarskou sůl (na špičku nože)– působí projímavě. Nebo Jablečný ocet (1 polévková lžíce na 1l vody). Zažívání můžeme upravit i bílým jogurtem. Jogurt upraví střevní mikroflóru. Z mojí zkušenosti doporučuju bílou Activii. Moje činčilky si jí slízali ze lžičky (1-2x za den půlku čajové lžičky). Pokud jogurt nechtějí, tak jim ho nenutíme.
Při úporných zácpách podáváme pasty na úpravu zažívání koček (Gimpet – Malt soft) nebo čajovou lžičku rostlinného oleje nalít na granulky a nebo ke granulkám přidat lněné semínko.
Pokud zácpa trvá déle, než týden, okamžitě vyhledáme veterinární pomoc.
Prevence: Činčily nepřekrmujeme peletkama, spíše dáváme seno, pamlsky šetříme a denně činčilce poskytneme volný pohyb.
Neléčené zácpy mohou skončit ucpáním střev a následně smrtí zvířátka.

c)    Plísně – projevují se vypadáváním srsti a to nejdříve kolem čumáčku, očí a
v okolí pohlavních orgánů, potom na zbytku těla. Srst ztrácí lesk a srst začíná být prořídlá. Kůže na vylysaných místech je zanícená, strupatá a šupinkovatá.
Plísně mohou být přenosné i na člověka či na jiné domácí mazlíčky.
Příčiny: Nedodržená karanténa u nově příchozí činčilky, ostatní zvířata – nosiči plísně, nevhodné podmínky pro chov činčil (vlhké prostředí). Plíseň se může přenést i ze špatně skladovaného sena nebo i od člověka či jiné činčily. Infikovaný koupací písek.
Léčba: Je nutné nemocného jedince okamžitě oddělit. Plíseň se velmi rychle šíří. Činčilce naordinujeme pravidelné koupání v písečné lázni. Do písečné lázně přidáme FungiStop. I klidně 1x tolik než je v návodu na (1kg písku 1 polévkovou lžíci). Pokud máme ochočenou činčilu, můžeme štětečkem FungiStop nanést přímo na postižená místa. Jakmile plíseň zmizí, srst začne dorůstat a opět nabyde krásného lesku. Při přetrvávající plísni nebo příznaků plísně okamžitě vyhledáme veterinární pomoc.
Prevence: Pravidelné koupání v písku. (Preventivně FungiStop přidat do písečné lázně.) Činčilu chováme v čisté, suché a dobře větratelné místnosti.

d)    Přerostlé zuby – může souviset s onemocněním trávicího traktu. Problémy
se zuby jsou dvojí:
1. Přerůstání zubů v tlamičce – léčí se cela běžně a poměrně dobře
2. Růst zubních kořenů – nedá se léčit, jen tlumit bolest analgetiky
Zuby činčilám dorůstají neustále. Celkem mají 20 zubů. Zuby mají nažloutlou až oranžovou barvu. Pokud je barva zubů jiná, tak je to znak nevyvážené stravy – nedostatek vápníku.
Objevuje se nadměrné slinění – vlhko kolem tlamičky a nechutenství. Činčila pomalu žvýká, upřednostňování měkké stravy, „brindá“ potrava z tlamičky činčilce vypadává. Zuby jí vržou a občas se stává, že zubní kořeny činčile tlačí na oční jamky a činčila slzí – pláče.
Příčiny: Chyby ve složení krmiva (směsky), nedostatek předmětů k obrušování zubů, nedostak vápníku v období růstu, zlomení zubu (nesprávně dorostl), špatný zubní obraz od narození a nedostatek vitamínu C.
Léčba: Podání vhodných předmětů k ohryzu – větve, minerální bloky, sépiové kosti. Přerostlé zuby musí ošetřit jen zkušený veterinární lékař. Je k tomu zapotřebí činčilu uspat. Po zákroku nebude chvíli činčilka schopná požívat a bude jí odmítat. Je potřeba ji krmit rozemletými granulemi (viz. níže). Časem činčilka sama přejde na normální pevnou stravu. Je potřeba sledovat hmotnost činčilky. Pokud nestanoví veterinární lékař jinak, mělo by se s činčilkou zajít za 2 týdny na kontrolu, u vrozené vady je potřeba zákrok pravidelně opakovat. Ve vážných případech je na místě zvážit eutanazií zvířátka.
Prevence: Vyvážená strava, podání vhodných předmětů k ohryzu – větve, minerální bloky, sépiové kosti, dostatečný přísun vitamínu C (šípky, celaskon a nebo 1x týdně do napáječky nalejeme brusinkovou šťávu). Sledujte hmotnost zvířátka.

e)    Vodnaté oči – zánět očí – činčila slzí.
Oko může být ofouknuté průvanem,
nebo je příčina někde jinde, třeba u zubů. (viz.d) přerostlé zuby), nebo podrážděné pískem či prachem z pilin. Srst kolem očí je vlhká, slepená, někdy i zahnisaná.
Příčiny: nevhodné podmínky pro chov činčil – prašné prostředí nebo klec umístěná v průvanu.
Léčba: Ubikaci umístíme do kryté místnosti, několik dní nedáváme písečnou lázeň, je nutná kompletní výměna podestýlky (z pilin na dřevěné pelety). Oči můžeme vyplachovat heřmánkovým odvarem nebo borovou vodou několikrát denně. Veterinární lékař pravděpodobně činčile napíše léky, jako jsou oční kapky nebo mast.
Prevence: Klec neumisťovat do průvanu a pravidelně kontrolovat chrup činčily.

f)     Záchvaty a křeče – záchvat (klidně i kolika) se objevuje většinou po jídle.
Záchvat může být vyvolán i přehřátím (porucha metabolismu). Záchvat se projevuje svalovým třesem, svalovými stahy, apatií a neschopností pohybu (objevuje se jen dočasně).
Příčiny: Fyzické vyčerpání, nedostatek vitamínu B, vápníku (časté u březích a kojících samic), stres, otrava, úraz hlavy, přehřátí organismu (+ 30^oC v místnosti).
Léčba: Podání B-komlexu do napáječky (1tbl na 1l vody), B-komplex seženeme v lékárně. Pokud se stav zvířete nezlepší, okamžitě vyhledáme veterináře. V případě přehřátí činčilu zchladíme. (Odneseme do chladné místnosti nebo dáme led do 2 igelitových sáčků a přiložíme na činčilu. – pytlíky musí být suché, ale chladné. Činčilý kožich NESMÍ přijít do kontaktu s vodou!
Prevence: Vhodná ubikace (dostatek pohybu), klidné prostředí, vyvážená a správná strava. Těhulkám činčilkám zajistit zvýšený přísun vápníku a vitamínů B a C.

g)    Vypadávání srsti – činčila, která se cítí ohrožená, uvolní svou srst a predátorovy (i člověku)
uteče. Srst zanedlouho bezbolestně doroste. V lysinkách, které zůstávají po vypadnutí srsti se neobjevují žádné strupy, lupy a pod.
Příčiny: Strava (porucha vstřebávání aminokyselin), hormonální změny nebo jen zlozvyk anebo to může značit stres a nedostatek pohybu.
Léčba: Odstranit příčiny stresu. (po domluvě s veterinárním lékařem, můžeme činčile dát kolem krku límec, který brání srst vyškubávat) Pokud si činčily vytrhávají srst navzájem, je potřeba je oddělit a po čase je znovu zkusit sbližovat.
Prevence: Dodržovat přirozený denní režim činčil. Nestresovat je – nadměrný hluk, poskytnout pohyb a třeba i větší klec.

h)   Choroby dýchacích cest – nachlazení (zánět horních cest dýchacích),
zápal plic, zánět pohrudnice. Tyto onemocnění jsou přenosná na člověka a opačně. Činčilce teče z nosu, často si mokrý čumáček otírá tlapkami. Může mít slzavé oči, přestává jíst, je apatická a kýchá. Má zvýšenu teplotu (až 42^oC).
Příčiny: Špatně provedený transport, rychlá změna prostředí, klec je umístěna v průvanu či vlhku. Nebo do plic se dostala cizí látka (mléko u dokrmovaných mláďat). Sliznice, která je podrážděná je k infekci náchylná.
Léčba: Vyhledáme veterinární pomoc. Toto onemocnění se léčí antibiotiky. Činčilce dopřejeme vit. C a klec umístíme do sucha a teplé místnosti bez průvanu.
Prevence: Místo pro umístění klece vybírejte pečlivě! Určitě omezit transport a změny okolí. Nachlazené zvíře okamžitě oddělíme od ostatních, zabráníme tak přenosu nemoci na ostatní zvířátka. Pokud je ošetřovatel (chovatel) činčil nachlazený či trpí nějakou nemocí, která je přenosná kapénkově, je dobré, aby při ošetřování svých miláčků nosil přes ústa roušku nebo čistý kapesník.

i)     Chuchvalce chlupů na pohlavních orgánech – touto nemocí trpí samci.
Genitálie jsou zarudlé, oteklé, sameček si je neustále čistí. Penis nemůže vtáhnout zpět, okolo penisu je viditelný prstenec z chlupů.
Příčiny: Nedostatečná osobní hygiena.
Léčba: Prstenec opatrně sundáme pinzetou. Je potřeba, aby byl při tomto zákroku ještě jeden člověk. Je zapotřebí samečka pevně držet. Pokud sameček nemůže penis zasunout zpět, je potřeba mu pomoct. Asistent bude samečka držet a my potřeme penis mastí (framikoin) a jemně ho zasuneme zpět. Bude trvat několik dní, než se sameček opět dostane do formy. samce po alespoň 2 týdny nepouštíme k samicím.
Prevence: Pravidelně samce kontrolujte.

j)      Srdeční vady – činčily trpí na srdeční šelest, který je způsoben slabým
srdečním svalem. Činčily mívají náhlá období slabosti.
Příčiny: Slabí srdeční sval, málo pohybu a vitamínu C.
Léčba: Okamžitě vyhledáme veterinární pomoc.
Prevence: Dostatek vitamínu C a vápníku. Poskytneme činčilce dostatek pohybu.

k)    Poškození jater – když činčila touto nemocí onemocní, je už většinou na
léčbu pozdě. Činčila extrémně zhubne, má propadlou šíji a při sezení má příkrá záda (nebo-li KOZÍ ZÁDA), zvířátko viditelně chřadne. zhoršuje se kvalita srsti.
Příčiny: Chronické onemocnění (zánět střev nebo jater) je způsobeno většinou nevhodnou stravou, bakteriemi nebo kontaminovaným krmivem.
Léčba: Toto onemocnění se úplně vyléčit nedá. Určitě vyhledáme veterinární pomoc. (ale odborníka přes malé hlodavce – nejlepší činčiláře). Změníme stravu a činčilce dopřejeme mnoho pohybu (už doživotně).
Prevence: Dbejte na správou stranu (viz výše  STRAVA ), nepřekrmujte činčilu pamlsky a ani jí nenabízejte olejnatá semena, oříšky, směsky, sladkosti atd...

l)     Rány – tržné, pokousání a jiné – činčila se škrábla o větev, zatrhla o pletivo,
pokousali se mezi sebou (z nějakého důvodu).
Příčiny: Rozbroje mezi sebou, neopatrnost chovatele (ostře zhlodané, nevyměněné větve), špatná volba pletiva.
Léčba: Pokud není rána hluboká, lze použít prášek septonex zásyp anebo mast kamillosan (viz 7. námluvy, březost a odchov mladých). Oba léky rychle hojí, a když je činčila požije, tak se jí nic nestane. Pokud je rána hluboká, okamžitě jedeme k veterináři na šití rány.
Prevence: Kontrolovat stav ubikace, nechat si poradit s pletivem do voliér, kontrolovat stav větví a věnovat pozornost činčilým vztahům.

Péče o činčilu, když onemocní:
Veterina
Na veterinu se vydáváme, hned, jak vidíme, že se stav zvířete nelepší. Třeba u onemocnění zubů. U přerostlých stoliček hrozí velké riziko infekce (špičky na stoličkách rozdírají a poškozují dásně a jazyk). Je to pro zvíře velmi bolestivé. K infekci může přispět i potrava zachycená mezi zuby. Vždy hledáme veterináře – veterinární kliniku, která e specializuje an malé hlodavce.
Karanténa
Pokud činčilka onemocní, je nutné oddělit jí od ostatních zvířat (platí to i v případě jiných zvířat, v místnosti, kde je nemocná činčila, nesmí být jiné zvíře, platí to pro psa a ostatní...). Karanténa je důležitá hlavně ve velkých chovech, kde je více činčil pohromadě. Je nezbytné, abychom nemocnou činčilu izolovali od ostatních. Zabráníme tak dalšímu přenosu nemoci.
Dokrmování
Dokrmujeme po léčbě antibiotiky, při nechutenství, průjmu, šoku, při přírodních problémech (poraněná tlamička) a při problému se zuby (přerostlé hlodáky nebo stoličky).
Činčila nesmí hladovět! Hladovka činčile ubližuje než prospívá. Hladovka způsobí:
·         nevratné poškození střev (střevní mikroflóry),
·         poškození jater,
·         nemožnost obroušení zubů o potravu (přerosty zubů),
·         ztráta váhy (podchlazení)

Pokud činčila nejí, tak je řada na nás, jí vrátit chuť a dohlédnout na to, aby nějaký ten gram přibrala zpět. Dokrmování provádíme injekční stříkačkou (bez jehly) nebo čajovou lžičkou. Vždy po 3 hodinách, denní dávka je asi 30ml.
Možnosti dokrmování:
1)    Osmizrná obilninová bez mléčná kaše – k dostání v hypermarketech či zdravé výživě,
2)    Rodicare – speciální plnohodnotná dokrmovací směs pro hlodavce, seženete v internetových obchodech,
3)    Rýže a granule – domácí příprava (rýži rozvaříme, propasírujeme a přidáme rozdrcené granule. Pokud je kaše hustá moc, přilejeme trochu vody.
4)    Granulová kaše – (2 PL granulí, 1 PL sušeného heřmánku, 1 PL ovesných vloček, ½ l vody, 1 tbl. B-komplexu, 4,5g soli – karlovarské.
PL=polévková lžíce, tbl=tableta)
Vodu smícháme se solí, tabletkou B-komplexu a promícháme. Přidáme granule, heřmánek a ovesné vločky. Necháme alespoň 15 min odležet a pak podáváme.
5)    Heřmánkový odvar – hodí se k průjmovitým onemocněním i k zubním onemocněním (heřmánek zklidňuje). Uvaříme čaj a dochutíme glukopurem. (Pozor, u problémů se zuby - heřmánek staví, hrozí zácpa, proto kombinujeme s jogurtem, nebo mlékem.)

Pokud si nebudete něčím jisti, tak je lepší vyhledat veterinární, odbornou pomoc.

Péče o marodnou činčilku:
ACIDOFILNÍ MLÉKO – nebo jogurt s živými kulturami (activia)
Uchovává střevní mikroflóru takovou, jaká má být. Můžeme mléko dávat buď samotné nebo s rozdrcenými granulemi (denní dávka mléka je asi 2ml). Mléko zkontrolujeme, jestli je poživatelné a necháme ho chvilku odležet, aby se ohřál na pokojovou teplotu. Pokud činčilu léčíme antibiotiky, tak mléko nebo jogurt by se měl objevit na denním jídelníčku nemocné činčily.
TEPLO – potřebujeme ho všichni, ať už máme kožíšek nebo ne. Pokud činčila hubne, nejí a nemá dostatek energie, tak logicky ztrácí tělesnou hmotnost a tím pádem i své teplo. Vezmeme dvoulitrovou láhev (pevný plast, termoska), obalíme láhev ručníkem, zagumičkujeme ji a dáme činčile do klece. Sama přijde na to, že t hřeje. Ručník je tam jako příjemný materiál, kde kterému se činčilka bude tulit a taky jako ochrana, aby se činčila nespálila. Místo láhve lze použít i lávové kameny (co se používají v masážních salónech). Pokud nemáme ani kameny a ani láhev, tak činčile poskytneme alespoň ručník samotný, bude sedět na ručníku a né na studených poličkách.
MY – chovatelé, musíme zachovat klid a chladnou hlavu. Je důležité, abychom mysleli pozitivně, nepanikařili, naše pocity a stavy drželi pod kontrolou, činčila tohle všechno vnímá, a její stav se mění podle nás. Pokud myslíme pozitivně a i tak se chováme, činčile bude lépe, pokud budeme panikařit, činčile se jen přitíží...

           Činčilí lékárnička:
V každé domácnosti by měla být lékárnička, jak pro člověka, tak pro činčilu.
                Obsah lékárničky:
·         teploměr
·         pinzeta
·         vatové tampónky
·         Optahl (pro čištění očí)
·         Otifree (pro čištění oušek)
·         Septonex zásyp (na léčbu ran)
·         Kamillosan (na léčbu ran)
·         Smecta (na léčbu průjmu)
·         Heřmánkový čaj, heřmánek sušený, sypaný (pro zklidnění a léčbu průjmu)
·         Borůvky (na léčbu průjmu)
·         Glukopur (pro dodání energie)
·         B-komplex (pro „rozežrání“ činčily a proti stresu)
·         Betadine – desinfekce
·         Infadolan – mast